V současné době, kdy je zažehnána vysoká inflace a výnosy dodávají akcie i tradiční investiční aktiva, potřebují investoři do sběratelství notnou dávku „radosti z vlastnictví“. Vysoké ceny nedávají velký prostor pro zhodnocení a i to je pravděpodobně důvod, který snížil očekávání nejzajímavějšího výnosu u sběratelských aktiv.
Trh s uměním prochází významnými strukturálními změnami, a to nejen ve způsobu, jakým je umění prodáváno a nakupováno, ale také z hlediska měnící se poptávky. Starší generace dolarových milionářů preferovala v umění modernu, ve sbírkách veteránů zase modely z období 1950–1970. Tento zájem zvýšil ceny artefaktů tohoto typu. Jenomže příchozí mladší generace investorů s sebou přináší i jiný vkus. Kouzlo pro ně mají spíše modely z 80. nebo 90. let. Umění ze 20. století tak mezi mladšími dolarovými milionáři nenachází své kupce, což vede k poklesu jeho investiční výkonosti.