Češi jsou obecně solidární národ a pokud je potřeba rádi pomohou. Podle Světového indexu velkorysosti pak v roce 2023 Česko mezi 120 zeměmi zaujímalo 13. příčku. Charita se tak pomalu ale jistě zapisuje do každodenního života a stává se jeho samozřejmou součástí. Rozdíly tedy nejsou v tom, kdo přispívá, ale spíše v tom, jaké oblasti podporují.
Zatímco obecná populace se zaměřuje ve své pomoci častěji na nevinné a bezbranné, jako jsou děti a zvířata, dolaroví milionáři chtějí svými dobročinnými aktivitami častěji rozvíjet lidský kapitál. Podporují tak více mládežnický sport, vzdělávání, kulturu či nezávislou žurnalistiku.
Za zásadní společenský problém v Česku označují dolaroví milionáři i obecná populace inflaci, která má vliv na změnu bohatství a představuje hrozbu pro udržení sociálního smíru. Rozdělenou a rozhádanou společnost si uvědomují více movití než populace. Ta za zásadní společenský problém označuje i nadále nedostatek a ceny energií. Ruku v ruce s těmito zásadními ekonomickými problémy jde zadlužení státu, které nepatrně více znepokojuje veřejnost.
Šíření dezinformací je vnímáno jako jeden z nejpalčivějších společenských problémů současnosti. Jeho síle a možnému dopadu pak odpovídá také investiční pohled dolarových milionářů. Dvě třetiny českých i slovenských dolarových milionářů by tak neinvestovaly do sociálních sítí, které právě šíření dezinformací umožňují, a to ani za cenu vyššího zhodnocení. Stejný postoj zastávají dolaroví milionáři i v případě splátkových společností, které nabízí rychlé hotovostní půjčky s vysokým úrokem či vůči kryptoměnovým projektům.
Zkratka ESG se stala fenoménem současnosti, a to jak v oblasti investování, tak i v podstatě fungování firem vůbec. Vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení je hodnocen dolarovými milionáři jako snaha prodávat něco, co by mělo být samozřejmostí. ESG tak vnímají jako „buzzword“ a marketing, který vytváří celospolečenský tlak a netoleruje, že chovat se odpovědně je zcela normální a není třeba pevných regulací.