Vím, co AI je, ale k investici to nestačí

V případě fenoménu poslední doby, který je médii neustále skloňován, mají dolaroví milionáři jasno. Pojem umělá inteligence je jim velmi dobře známý. Dokonce více než polovina z nich deklaruje, že přesně ví, co tento pojmem označuje. Všeobecně vzato umělá inteligence je vnímána jako jasná, praktická a revoluční inovace. Dokonce tři čtvrtiny dolarových milionářů na ni nahlíží jako na natolik převratnou, že může vést k ekonomickým otřesům a vymizení celých profesních specializací. Nicméně ji ale vůbec nezatracují. I když více než 40 % z nich přiznává, že jde o technologii, která se lidstvu v určitých ohledech vyrovná, nebo nás dokonce překoná, a možná i způsobí zánik mnoha pracovních míst, vytvoří zase nové profese a celkový přínos pro zaměstnanost a lidstvo tak bude pozitivní. Svým pozitivním přístupem se odlišují od pohledu vlád v Evropě, které umělou inteligenci vnímají primárně jako hrozbu.

Dolaroví milionáři si uvědomují, že umělá inteligence opanovala mediální prostor, který dříve média věnovala zejména kryptoměnám a blockchainu. Stejně tak jsou si vědomi toho, že díky neustálému opěvování této technologie mohou vznikat nereálná očekávání, která mohou vést až k nové technologické bublině. Současný růst ceny akcií technologických firem tak považují za přemrštěný i s ohledem na fakt, že se přínos umělé inteligence projeví až za delší dobu.

Polovina pak již nyní hledá způsob, jak umělou inteligenci využít ve svém podnikání. Dvě pětiny přiznávají, že už nyní jim tato technologie práci a život usnadňuje. I proto více než dvě třetiny z nich považují příhodnou dobu pro investice do firem, které poskytují software a hardware pro práci s umělou inteligencí. Nicméně využívat jen umělou inteligenci pro získání investic od dolarových milionářů nestačí. Jen kvůli tomu, že společnost pracuje či poskytuje umělou inteligenci, do ní investovalo pouze 16 % českých i slovenských dolarových milionářů.

Jediné obavy, které v dolarových milionářích umělá inteligence vyvolává, je možné zneužití, které by mohlo představovat hrozbu pro důvěru ve společnost a demokracii, případně k šíření dezinformací, tedy ještě většímu zmatení, co je a co není pravda. Liší se tak od obecné populace, která je k umělé inteligenci více skeptická, více se obává o existenci lidstva.